Co mě sralo na Opeře a chybí ve Chromu


Jsou to zhruba dva týdny, co jsem po více než 8 letech používání Opery přešel na Chrome. Opera byla moje srdcová záležitost, vyrostl jsem s ni. Proč jsem ji zradil?

Hlavním důvodem byla rychlost. Opera je čím dál pomalejší v načítání moderních webů – Facebookem počínaje, Gmailem konče. Fakt se to nedalo. To nekonečné čekání na načtení stránky, trhavé scrollování, atd. Poslední dobou jsem Chrome pouštěl častěji a častěji. Dost služeb nejen od Googlu mi prostě nejelo!

Rychlost Chromu je bezkonkurenční. Je ale rychlost to nejpodstatnější? Postupně jsem narážel na absenci banálních funkcí a na logické nedostatky, které nedokážu překousnout.
  • Chrome neumí číst RSS. Ikonku na zobrazení RSS zdroje v adresním řádku jsem v Opeře používal denně.
  • Chrome neumí zobrazit vlastnosti obrázku. To jsem v Opeře také používal často. Například pro zobrazení rozlišení nebo fotoaparátu.
  • Chrome hloupě označuje text. Pokud například chci zkopírovat text z odkazu, Chrome začne zmatkovat, označovat celý web a chová se divně. V Opeře s tím problém nebyl.
  • Oficiální GMail notifikační doplněk neumí přehrát zvuk s příchozím e-mailem. Proč?! 
  • Po otevření odkazu do nového tabu je nejprve v adresním řádku zobrazen about:blank a teprve po první odezvě načítaného webu se objeví adresa. Na první pohled banalita, ale znepříjemní práci. Když totiž web neodpovídá a vy v rámci urychlení stisknete F5, refreshne se vám stránka s about:blank a vy musíte na odkaz klikat znovu.

Opera versus Chrome

O switch na Chrome jsem se pokoušel už asi rok, vždycky jsem se vrátil zpět k Opeře. Možná tomu tak bude i teď, protože rychlost není vždy rozhodující. Daleko rozhodující je User Experience, který Chrome moc dobrý nemá.

Dle zpráv se Opera dočká nového vykreslovacího jádra, a tak ji, holce moji, tu šanci ještě dám.